„Vysokorychlostní“ synchronizace se studiovými blesky? Jde to!

Přemysl Švarc | 26.8.2015 | Rady a tipy, Recenze techniky | Žádné komentáře

Vysokorychlostní synchronizace je skvělý pomocník pro zmrazení pohybu a pro fotografování při velice jasných dnech. Většina novějších externích blesků je již vybavena funkcí vysokorychlostní synchronizace (HSS pro systém Canon / FP pro systém Nikon), která umožní synchronizovat záblesk s fotoaparátem i při tak krátkých časech jako je 1/8000s. Ale často u nich postrádáme dostatečný výkon či možnost použití s větším modifikátorem světla.

U běžných kompaktních blesků jsme limitováni synchronizačním časem závěrky X-sync (u digitálních zrcadlovek se X-sync sice trochu mění, model od modelu, ale stále se pohybujeme v časech mezi 1/160s a 1/250s). Při použití kratších časů než je X-sync již dochází k „zobrazení“ závěrky (černý pruh) nebo se blesk již vůbec neodpálí. (více o synchronizačním čase X sync naleznete v našem předchozím článku – nejčastější chyby při focení s bleskem)

Jak tedy synchronizovat běžný blesk s časy rychlejšími než 1/250s?

Pomocí speciálního módu radiových TTL odpalovačů – každý výrobce tento mód označuje trochu jinak: SuperSync / HyperSync / HighSync. Obecně se této metodě synchronizace říká Hyper Sync. A na trhu je nyní hned několik různých výrobců, kteří nabízejí radiové odpalovače podporující tento typ speciální synchronizace … Yongnuo YN622C a YN622C-TX pro systém Canon / Yongnuo YN622N a YN622N-TX pro systém Nikon , Photix Odin pro Canon a Nikon, Pocketwizard a pár dalších.

Pro náš test budeme používat odpalovače Yongnuo YN622C s řídící jednotkou YN622C-TX na fotoaparátu Canon 700D a odpalovače Yongnuo YN622N s řídící jednotkou YN622N-TX na fotoaparátu Nikon D750. Princip funkce bude ale u všech systémů v podstatě totožný.

Co všechno budeme potřebovat?

Studiový blesk – pro náš pokus jsme použili bateriový blesk n Flash 480A.
Radiový odpalovače Yongnuo YN622C/N propojený s bleskem synchronizačním kabelem.
Řídící jednotku Yongnuo YN622C/N-TX.
Fotoaparát Canon nebo Nikon s podporou vysokorychlostní synchronizace.

A čeho dosáhneme?

Na fotografiích níže vidíte běžný ventilátor s několika rychlostmi otáček (při celém focení byl zapnutý na maximální výkon), který bude pro názornost nasvícen jedním světlem, které je řízeno pomocí radiového odpalovače přes řídící jednotku.

Blesk nastavíme na plný výkon. Fotoaparát nastavíme do manuálního módu (pro lepší představu a kontrolu nad nastavenými hodnotami), nastavili jsme ISO100 a clonu 8. Čas bude jediná konstanta, se kterou budeme v průběhu testu manipulovat. Na řídící jednotce nastavíme „SS – SuperSync“ mód.

Zde jsou již fotografie pořízené při časech: 1/160s (běžný X-sync čas) / 1/250s (hraniční hodnota X-sync) / 1/800s / 1/1600s / 1/2500s a 1/4000s (1/8000s jsme netestovali, protože ani jeden z našich fotoaparátů neumožňuje nastavit tento čas, nicméně bude fungovat také).

Jak vidíte, blesk byl synchronizován při každém snímku a měnila se jen jeho intenzita.

A jak to tedy vlastně funguje?

Princip SuperSync módu je založen na „zpožďování závěrky“ oproti blesku. Výhodu mají většinou starší či levnější záblesková světla, která mají delší dobu hoření výboje blesku. Řídící jednotka pak jenom „napasuje“ expozici do doby hoření blesku. Doslova tak, že expozice začíná, když blesk již hoří a končí, když blesk ještě hoří!

Nejdůležitějším aspektem je tedy doba hoření záblesku. Tu u většiny zábleskových světel ovlivníte nastaveným výkonem blesku. Obecně platí, že čím vyšší výkon od světla požadujeme, tím déle výboj hoří – tato poučka samozřejmě neplatí pro všechna světla, ale pro většinu běžně dostupných světel se dá použít. Proto je také nejlepší blesk nastavit na vyšší výkony.

Na řídící jednotce můžete v SS – SuperSync módu nastavit ještě korekci zpoždění. Tuto funkci oceníte, pokud se Vám na fotografiích bude zobrazovat lamela závěrky, stačí pak závěrku o trochu zpozdit nebo naopak zrychlit, pro dosažení požadovaného výsledku.

Samozřejmě to má i své limity a nevýhody oproti běžné vysokorychlostní synchronizaci používané u externích blesků: zaprvé ztrácíte poměrně hodně z výkonu světla (tím, že blesk hoří již před expozicí a poté ještě po ní) a zadruhé není možné změřit nebo odhadnout sílu záblesku bez zkušebních fotografií. Docílit tak ideálního nasvícení chvilku potrvá.